Rentgenová fluorescenční spektroskopie (XRF)

Ruční rentgen fluorescenční (XRF) spektrometr Vanta VCA (výrobce Olympus)

Základní charakteristika:

Ruční bateriově napájený rentgen fluorescenční (XRF) spektrometr s dotykovým displejem, umožňuje přesné zaměření analyzovaného místa i jeho detailní a panoramatickou dokumentaci pomocí dvou integrovaných kamer.

Ruční rentgen fluorescenční (XRF) spektrometr Vanta VCA
Ruční rentgen fluorescenční (XRF) spektrometr Vanta VCA

Základní parametry přístroje:

Rozsah měřených prvků hořčík (Mg) až uran (U), RTG lampa 4W, materiál anody rentgenky stříbro (Ag), maximální proud 200 µA, maximální napětí 50 kV, rozlišení 137 eV (Kα/Mn), rozměry přístroje 8,3 × 28,9 × 24,2 cm, hmotnost s baterií < 2 kg, velikost měřeného místa 9 mm s možností fokusace na 3 mm, pracovní rozmezí teplot od -10 °C do 50 °C, SDD detektor s graphenovým okénkem, obsahuje systém předřazené filtrace s osmi filtry.

Možnosti měření:

Přístroj umožňuje rychlé měření z ruky, ze stativu, malé vzorky lze měřit na speciálním stolku, který se připevňuje na hlavu (čelní stranu) přístroje.

Měřící metody:

  • 3-Beam Geochem pro analýzu široké škály prvků, lze aplikovat na lehké matrice
  • Alloy a AlloyPlus pro přesnou analýzu kovů a jejich slitin

Software:

VANTA data management pro snadný tisk, zpracování dat, práci se spektry a ovládání přístroje

Typ analýzy:

Prvková analýza, neinvazivní, nedestruktivní, možnost bezkontaktního i kontaktního měření

Možnosti využití ruční rentgenové fluorescenční (XRF) spektroskopie při průzkumech předmětů kulturního dědictví:

Ruční rentgenová fluorescenční spektroskopie je univerzální metoda, která může snadno a rychle poskytnout informace o prvkovém složení. Tato metoda je určena k analýze anorganických materiálů včetně kovů a jejich slitin. Průměr analyzovaného místa (tzv. bodu) je přibližně 9 mm nebo 3 mm. Materiálová podstata zájmových částí se často odvozuje nejen ze zjištěného prvkového zastoupení, ale také na základě vizuálního průzkumu, souvisejících poznatků nebo jiných analytických metod.

Metoda je vhodná k průzkumu všech typů předmětů kulturního dědictví. Při průzkumu povrchových úprav, polychromií a maleb se metoda využívá především k rámcové identifikaci pigmentů a plniv. Na základě prvkového složení lze porovnávat různé části díla mezi sebou, a tak odhalit doplňky, přemalby, retuše a tmely nebo rozkrýt podstatu pozlacovačských technik, příčiny poškození atd. Ruční rentgenová fluorescenční analýza dále nachází využití při vytipování vhodných míst odběrů vzorků. Měření neprobíhá pouze na povrchu, ale k analýze dochází do určité hloubky, tedy skrze svrchní vrstvy.